V sobotu 29.6.2024 se představila naše závodnice Kristýna Kaszperová na mistroství Evropy dorostenců v bulhraské Sofii ve váze nad 70kg.
Kiki předvedla skvělý výkon a prokázala neuvěřitelnou odhodlanost a bojovnost. Jsme velice hrdí, že tento koktejl s přísadou dřiny v přípravě vyústil v úžasnou bronzovou medaili.
A jak probíhala cesta mistrostvím Evropy?
V prvním utkání Kiki čekala na závodnici z úvodního kola, kdy nakonec poměřila své síly s ruskou závodnicí startující pod neutrální vlajkou. Po velmi slibném začátku si Kiki upadla na kontrující techniku o-soto gari a čekala na vytáhnutí do oprav. Po vyhraném zápase rusky, Kiki čekala cesta do opravných zápasů.
V opravných zápasech na Kiki čekala domácí bulharská závodnice, kdy jí stihla hravě ukončit před časovým limitem a to na dvě wazari.
Následně přišel zápas s reprezentantkou z Gruzie, který byl velmi vyrovnaný. Na začátku utkání Kiki skórovala technikou v boji na zemi, ale gruzínská závodnice brzy srovnala skóre hodem. Naštěstí pro Kiki byl zápas zakončen jejím úspěšným hodem na techniku seoi-nage, kdy soupeřku vyřadila ze skupiny.
Čtvrtý zápas přinesl velké napětí v souboji s tureckou závodnicí, která se na začátku chopila vedení, což přinutilo Kiki změnit průběh zápasu. Po intenzivním tlaku, přišla velká chyba soupeřky, kterou Kiki využila a okontrovala, tak tureckou závodnici na ippon, tím si zajistila postup do boje o bronzovou medaili.
V boji o bronz na Kiki čekala známa rivalka z Estonska, z loňského ME a z mládežnického olympijského festivalu. Je důležité zmínit, že v posledních dvou utkáních této soupeřce Kristýna dvakrát podlehla. Po skvěle zvolené taktice trenéry, Kiki vyrazila do boje o vysněnou medaili, kdy její urputnost nezaváhala a opřela se do techniky ippon seoi-nage a ukončila po 50 vteřinách hodem na ippon. Poté nastala již jen obrovská euforie, kdy už se mohla radovat z velkého úspěchu v podobě bronzové medaile na evropském šampionátu.
A jak by svou cestu popsala přímo Kristýna?
„Po prvním zápase přišlo velké zklamání, neboť jsem si na ni opravdu věřila. S touto soupeřkou jsem na turnajích ještě nesetkala a netušila jsem, co od ní mohu očekávat. Naštěstí i po mém prohraném zápase mě soupeřka vytáhla do opravných bojů a já mohla pokračovat dále.
Řekla jsem si, že podruhé se už nemůžu nechat zastavit, a další zápas jsem vyhrála a dostala novou motivaci a sebevědomí do dalších zápasů.
Třetí zapas byl dost vyrovnaný. Holčinu jsem znala z dřívějška, kdy jsme se již několikrát potkaly v zápasech. Díky tomu jsem byla trošku klidnější a věděla jsem, jak na ní.
Následovala další známa soupeřka z Turecka, se kterou jsem se taky několikrát prala. Zde jsem měla jistotu, že mě nemůže ohrozit ničím jiným než seoinagou, do které nakonec vletěla a já se chopila šance, kdy jsem jí okontrovala dozadu, díky čemu jsem si zajistila boj o 3 místo.
Před zápasem o bronz, jsem si byla jista tím, do čeho jdu a co musím udělat, abych vyhrála. Připravovala jsem se na dlouhý a nerozhodný zapas. Nakonec jsem to ukončila rychle, nevěřila jsem tomu, dokud jsem nešla na vyhlášení. Byla jsem nesmírně šťastná, protože jsem dosáhla toho, kvůli čemu jsem tam jela.“
Nějaké slova na závěr?
„Obrovskou podporou tam pro mě byl i můj trenér Jiří Svoboda, který i přes to, že jezdit nemusel a nebyl v oficiální výpravě, tak mě přijel podpořit. Tímto bych mu chtěla moc poděkovat a vážím si čeho jsme spolu dosáhli.
Po prvním zápase jsem se cítila zvláštně, jako bych judo dělala poprvé, nejspíše to bylo tou nervozitou a zklamáním. Silově i technicky jsem byla připravená. Má psychika na tom nebyla nejlépe ale pan trenér věděl, jak mě povzbudit a dodal mi víru, že to dotáhneme na ten bronz. Také děkuji repre trenérce Andree Pokorné, která pro mě byla velkou psychickou oporou, hlavně před zápasy, díky čemuž jsem cítila minimální stres. Nebála jsem se fyzicky, protože jsem věřila ve svou přípravu. Věděla jsem, že jsem do toho dala maximum, stejně jako moji trenéři a sparingpartneři, a to mě uklidňovalo. A tímto děkuji všem, kteří semnou dřeli na tréninku, také kteří se starali o mé fyzické i psychické zdraví.”
Obrovská gratulace a poděkování za parádní podívanou a skvělou reprezentaci nejen klubu ale i České republiky!
